Ve dnech 11. až 13. listopadu se také konalo fórum mládeže vůbec poprvé v litoměřické diecézi v centru života mládeže - v Příchovicích. Zúčastnilo se jej kolem 40 delegátů a naslouchalo jim asi 8 pozorovatelů. Přinášíme vám závěry z tohoto fóra: 

My, mladí lidé litoměřické diecéze jsme se setkali na diecézním fóru mládeže, abychom sdíleli zkušenosti ze svých vikariátů a diskutovali nad tématem evangelizace. Žijeme v prostředí, v němž pro nás bývá těžké hlásit se k víře. Naši „nevěřící“ vrstevníci nás zkoumají a srovnávají se svými zkreslenými představami o křesťanství. Přáli bychom si, abychom uměli tento jejich zájem využít k evangelizaci. Toužíme po důstojné sebeprezentaci církve, která by nám umožnila hrdě se k ní hlásit, a „nevěřícím“ pomáhala k otevřenosti vůči evangeliu.

Příspěvky a závěry tohoto fóra spojuje touha po životě ve společenství a osobním růstu ve víře. Právě v těchto oblastech spatřujeme hlavní zdroj získávání dovedností jak oslovovat i nevěřící. Uvědomujeme si, že je k tomu potřeba naše osobní zapojení a rádi bychom také cítili podporu v našich farnostech. Máme radost, že v naší diecézi již mnohé funguje, ať už se jedná o jednotlivá společenství mládeže, mše svaté pro děti, farní tábory, nebo i aktivity na úrovni diecéze jako jsou animátorské kurzy, diecézní setkání mládeže, DCŽM a DCM. Zabývali jsme se však také otázkou nefunkčních společenství. Zjistili jsme, že velmi často společenství nefunguje v případě, kde chybí kněz (popř. laik), který by společenství vedl. My mladí jsme ochotni si společenství vybudovat, ale potřebujeme se vzdělávat od zkušenějších. Občas nemáme žádné zázemí (v některých farnostech chybí vůle duchovního správce a/nebo prostory pro scházení se ve společenství). V diskuzi jsme se snažili reagovat na tyto problémy a hledat řešení, která shrnujeme v následujících bodech:

  1. Toužíme po lepší komunikaci, sdílení informací o aktivitách mládeže v jednotlivých farnostech, na úrovni vikariátu i celé diecéze. Tyto informace by měly být pro nás jednoduše dostupné a soustředěné na jednom místě. Proto podporujeme pravidelnou aktualizaci webových stránek DCM a doplňování jejich obsahu, využití zavedených sociálních sítí (facebooková stránka DCM, Signály.cz) jejich inovaci a rozšíření jejich záběru i směrem k nevěřící společnosti. Šíření informací by pomohl mailový newsletter, případně čtvrtletník, který bude obsahovat informace o proběhlých a plánovaných akcích v diecézi. Hlavní problém ale tkví v časté absenci osobního pozvání, dostupnosti a atraktivnosti akcí.
  2. Toužíme po ustanovení vikariátních zástupců pro mládež. Vnímáme, že potřebujeme podporu a vedení od kněží nebo zkušených laiků v našich farnostech a společenstvích. Vikariátní zástupce je pro nás člověk, který má přehled o životě mládeže v daném vikariátu, poskytuje podporu při akcích, předává informace z DCM kněžím ve svém vikariátu a sdílí informace z vlastního vikariátu ostatním vikariátům. Domníváme se, že nás mladých je ve farnostech rozptýleno poměrně mnoho, ale navzájem o sobě nevíme a nedaří se tak zapojit do aktivit a akcí větší množství mladých, zejména z odlehlejších částí diecéze. Věříme, že i my mladí můžeme být nápomocni vikariátnímu zástupci pro mládež a pomoci mu v jeho službě.
  3. Chceme se vzdělávat ve víře, abychom o ní dokázali dobře mluvit. Toužíme po jasných vyjádřeních církve, které by nám umožnily jasnou orientaci v postojích ke složitým otázkám, na které narážíme v našem životě nebo kterým jsme vystavováni ze strany nevěřících. Toužíme také po přibližování významů a obsahů v liturgii, ve které se nejen mladí silou zvyku a nánosem formalit snadno ztrácejí. Oceníme materiály pro pastoraci mládeže a jejich distribuci k lidem, kteří se věnují této oblasti, a dobrý výklad složitých církevních textů, např. encyklik, které jsou pro nás málo srozumitelné. K tomu potřebujeme zpracování těchto textů s výkladem od odborníků s patřičným vzděláním a jejich zveřejnění např. centrálně prostřednictvím webu. Nestačí nám ale literatura a dobré zpracování nějakého tématu, které je sice velmi přínosné a podstatné, ale poskytuje nám jen pasivní roli příjemce. Mnozí z nás se diskuze bojí jak v církvi, tak v kontaktu s „nevěřícími“, protože na ni nejsme zvyklí. Velmi potřebujeme a oceňujeme možnosti diskutovat s erudovanými nad tématy, která jsou pro nás aktuální. Potřebujeme takto tříbit svoje názory, aby byly pevnější a jasnější. Potřebujeme odpovědi na duchovní otázky nacházet v odpovědném dialogu.

Jsme rádi, že jsme díky tomuto fóru dostali možnost setkat se se zástupci biskupství, DCM a mladými věřícími, kterým záleží na budoucnosti naší diecéze. Získali jsme přehled, jak jednotlivé vikariáty fungují a navzájem se povzbudili v úsilí o zkvalitňování života mladých lidí. Všechny poznatky, které jsme získali, se pokusíme dobře využít.