Každý, kdo byl v posledních letech na některém setkání mládeže, mladého bohoslovce a dřívějšího týmáka na DCŽM v Osové Bítýšce Jirku Dyčku nemohl přehlédnout. Vždycky byl tam, kde bylo potřeba pomoci, vždycky s velkým úsměvem. Ani letos proto nemůže na celostátním setkání mládeže chybět. Tentokrát v roli vedoucího pořadatelské skupinky.

„Naším úkolem je dohlížet na hladký průběh setkání. Budeme pomáhat a chránit účastníky. Ne ale jako policajti,“ glosuje Jirka. „Spíš chceme být blízko lidem tak, aby mohl každý účastník setkání naplno prožít.“ S nelehkým úkolem – nezavazet Bohu, jak to sám bohoslovec nazývá – mu má pomáhat sedmdesátka dobrovolníků. Se spikleneckým mrknutím dodává, že má v týmu ještě pár volných míst. Zájemci do jeho týmu by neměli s přihláškou otálet. Stačí prý dvě věci: „ochota a umět se usmívat.“

Rozdíl mezi setkáním mladých v Olomouci oproti jiným akcím má Jirka jasně promyšlený. „Nesmíme zapomenout, že to všechno, co děláme, je pro Boha a všechno má k Bohu směřovat. Jinak by to byl jen festival lidí, kteří chodí do kostela. Ale to je málo,“ vysvětluje a připomíná slova biskupa Posáda, že česká církev potřebuje celostátní setkání mládeže. „Tohle je to nejdůležitější a je potřeba to pořád připomínat!“

Unikátní atmosféru a spojení mladých mezi sebou i Bohem při takové akci proto Jirka rozhodně nevnímá jako konec, ale teprve začátek. „Pravé plody setkání jsou až ty, které se dostanou do běžných životů,“ říká. „A já se těším, až v neděli bude z Olomouce odjíždět celá generace lidí, kteří vezmou svůj život vážně a budou chtít žít opravdově.“

A jak bude vypadat náplň práce vedoucího pořadatelů na setkání? „Hodí se na to tolik biblických citátů, že nevím, který vybrat dřív,“ namítá. „Určitě to ale začne Lukášovým ´Jak jste nechápaví´, bude to pokračovat tím, že ´ve dne mě sužovalo vedro a v noci chlad a spánek prchal od mých očí´ z Genesis a skončíme u Izajášových ´synů prolhaných, synů, kteří nechtějí poslouchat Hospodinův zákon,´“ vypočítává Jirka se smíchem. Pak ale zvážní. „Ze všeho nejdůležitější je pro mě citát ´Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám,´ protože mě naplňuje pokojem, že nad vším naším snažením je Bůh a je to On, kdo nás vede, když mu to dovolíme.”

foto: archiv Jirky Dyčky