Martin Múčka, student stavební fakulty v Brně a nadšený hráč Frisbee Ultimate, je vedoucím baru na CSM v Olomouci. Někteří ho už možná znají z Krakova a ze Žďáru, kde taktéž působil jako vedoucí baru.

„Dostal jsem se k tomu už asi pět let zpátky,“ vzpomíná Martin. „Před setkáním ve Žďáru nabídl Jenda Balík mládeži z Hnutí fokoláre, že bychom se o to mohli postarat, o jakousi formu občerstvení pro účastníky. A že tam bude i spolupráce s řeholníky a možnost duchovního rozhovoru a že máme vytvořit příjemné prostředí, kde bude možné si za  lidovou cenu pořídit dobré občerstvení a chvilku pobýt. Takže tenkrát jsme do toho šli a já jsem to vedl. To byla vlastně moje první zkušenost, pak se to zopakovalo loni v Krakově a stejně tak i letos a opět se na to velmi těším.“

Už dlouho před setkáním je potřeba vyřešit velkou spoustu praktických záležitostí, naplánovat veškeré podrobnosti a najít dobrovolníky, kteří budou v baru pomáhat.

To, že plánování se nesmí podceňovat, dokládá i Martinova vzpomínka na setkání v Krakově. „Vždycky je to takové zajímavé, když něco dojde. Když jsme byli v Krakově, tak jsme plánovali, plánovali, ale vůbec se nám nepodařilo odhadnout množství Kofoly, které tam vypijeme. Plánovali jsme, že to bude tak třicet sudů a že vezmeme radši čtyřicet a kdyžtak je vrátíme. Nakonec to dopadlo tak, že čtyřicet sudů zmizelo už po třech dnech, takže jsme se vraceli zpátky pro dalších dvacet a další den ještě pro dalších dvacet,“ vypráví Martin se smíchem.

Nyní už jsou přípravy na léto v plném proudu. „Teď před setkáním jsme vymýšleli vizuální koncept – jak budeme vypadat, logo, výzdoba. Řešíme i zástěry a jestli budeme mít koberce a polštářky. Detaily kolem, aby se to vůbec dalo realizovat. Je nás asi šest, sedm lidí v přípravném týmu a zbytek máme domluvené dobrovolníky, což jsou normální účastníci, kteří tam ve volném čase budou mít službu. Přípravný týden bude zároveň jakýsi teambuilding, abychom se mezi sebou poznali, něco společně zažili a vytvořili dobrou partu. Myslím, že v první řadě je důležité, aby se tam cítil dobře ten tým, a potom dokáží přenést tu atmosféru na hosty, kteří to podle mě ocení.“

Právě příjemná atmosféra je podle Martina na jejich baru to hlavní, čím se budou odlišovat od případných dalších podniků. „Chceme vytvořit pěkný prostor, kde budou účastníci rádi trávit čas a kde si budou povídat s kamarády, hrát stolní hry nebo si budou jen chtít dát Kofolu, protože bude vedro. Nebo si budou chtít promluvit s nějakými řeholníky, klidně i popovídat o něčem hlubším, ten prostor tam bude. Chtěli bychom zaujmout prostředím,  aby to vypadalo trochu netradičně, ne jako v hospodě, ale prostě tak nějak mile, spíš jako v čajovně. Aby to bylo takové útulné příjemné místečko, kam si lidi rádi zalezou a bude jim tam dobře.“

Pod pojmem bar si mnozí zřejmě představí trochu jiný druh podniku, než Martin popisuje, přípravný tým měl ale ke zvolení tohoto názvu své důvody. Vedoucí baru vysvětluje: „Přemýšleli jsme, jestli budeme kavárna, a tím řekneme, že máme kávu. Nebo budeme čajovna, a tím řekneme, že máme dobrý čaj. Anebo řekneme, že jsme něco jiného – tak jako co jiného? Nevěděli jsme, jestli jsme spíš kavárna nebo čajovna nebo hospoda nebo co, tak jsme si říkali, že asi nejvíc to vystihuje bar. A jelikož tam prostě bude bar, fyzicky, tak jsme si říkali, že tohle by mohl být dobrý název, že je to takové univerzální a jednoduché. Zvolili jsme název „Bar U Nebojsy“, což krásně koresponduje s mottem setkání.“

Motto setkání „Nebojte se!“ Martin chválí jako dobře zvolené: „Přijde mi takové povzbudivé, motivační, a těším se, jak s tím bude režie dále pracovat. Líbí se mi, že je to taková výzva – snažit se znovu dělat svůj život lepším a snažit se o lepší svět, i když se nám třeba nedaří a máme problémy, tak je vždycky potřeba začít znova a nebát se a jít do toho.“

Martin se účastnil už několika celostátních setkání a z každého se vracel nadšený. „V prvé řadě, smysl těchto setkání, aspoň teda pro mě, je to, že se potkám s lidmi, kteří sdílí můj názor na svět, mají podobný smysl pro dobré věci v životě, pro nějaké hodnoty a zásady. A že se takto podpoříme. Že vidíme, že je nás víc a že to má smysl, že se nemáme bát znovu začínat a že to není tak, že bychom byli utopení mezi spoustou nevěřících lidí a mezi spoustou lidí, kteří se nám třeba smějí. Z těchto setkání jsem vždycky přijel povzbuzený, že mám spoustu bratrů a sester ve víře.“

Na letošní setkání se už Martin těší a vzpomíná na předešlá setkání, kdy se v baru rozhodně nenudili. „Večer po programu tam bývá velmi veselo, občas někdo přinese nějaké nástroje, takže se občas i hraje – housle, kytara, flétna. To už je takové tradiční. Takže kdo něco má, tak ať neváhá a přijde.“

Zváni jsou ale všichni účastníci, a to v jakýkoli čas, kdy má bar otevřeno. „Chtěl bych říct, že všechny moc zvu k návštěvě a že si myslím, že se tam bude účastníkům líbit. Budou si tam moct objednat spoustu dobrého jídla, pití, hlavně teda to pití, protože Kofola, to je základ. Bude tam spousta dobrých řeholníků, kteří mají často mnohem moudřejší náhled na život a mají co říct, takže taky vyzývám všechny účastníky k tomu, aby se nebáli zatahat tyto lidi za rukáv a popovídat si s nimi. Takže si myslím, že přijít k nám, to za to stojí. A nebojte se. Přijít k nám.“

foto: archiv Martina Múčky