Florbal, fotbal, volejbal, basketbal, badminton, házená, bezkontaktní rugby, boulder, plavání, minigolf, frisbee…Už mi z toho jde hlava kolem, a to výčet všech sportovních aktivit zdaleka není u konce. Jak je vůbec možné, aby na takové akci jako je CSM, byl prostor a čas pro tolik různorodých sportů? Kdo se mohl dobrovolně upsat a vzít na sebe odpovědnost za tak důležitou a rozsáhlou část celého setkání?

Určitě to musí být nějaký milovník sportu. Neměl by to však být pouze teoretik, co sice zná veškerá pravidla, ale míč do brány trefí pouze za pomoci matematických výpočtů a fyzikálních rovnic. Dále by se hodilo, aby měl dobré vyjednávací a diplomatické schopnosti, to kdyby se hráči zapálení do hry příliš nechali unést svými emocemi. Také by měl mít kladný vztah k dětem a lidem, neboť spousta sportů je kolektivních. A v neposlední řadě to jistě musí být člověk s velkým srdcem, protože kdo jiný by s úsměvem a radostí dokázal takto sloužit lidem i Bohu? Všechno to hodíme do kotlíku, zamícháme…. a vypadne nám Martin Holomek – člověk, který se přesně hodí na pozici organizátora sportu pro CSM.

Martin pochází z Křenovic a už odmala vyrůstal ve sportovním prostředí. Sudý počet dětí v rodině a tatínkova záliba ve volejbalu nemohla vyústit v nic jiného než v Holomkovic šestku. Navíc většinu dovolených trávila celá rodina aktivně – túry, kola, lyže. „Tam pojedeme na výlet a tam taky. Takže ze začátku to bylo takový to typický výletování za kofolou. Pak k tomu ale člověk najde cestu a rád si vzpomene. Zjistí, že umí jezdit na kole, lyžovat, na prkně, plavat, dělat přemety a je to super.“ A tak se není čemu divit, že Martin hladce proklouzl sportovkou a svou zálibu uplatnil i ve svém povolání.

Tělocvik, informatika, dílny – denní chléb učitele Martina Holomka na druhém stupni základní školy v Brně v Židenicích. „Baví mě to, ale musím si k tomu sehnat něco, co mě bude živit, a tímto se můžu bavit,“ směje se novopečený učitel. Je však jasné, že na jeho slovech pronesených vtipem je něco pravdy. „Jsem na základce a zůstanu na základce, protože mě to baví. Mám druhý stupeň, elitu národa! Jsou to sígři, ale je to dobrý. Jsou dny, kdy je to lepší a kdy horší, hodně záleží i na ostatních kantorech, co s nimi provádějí.“

Dalším slovem, na které Martin slyší, jsou hody a plesy. Kromě tancování jej však baví i zážitková pedagogika, které předcházely dlouhé roky strávené v roli vedoucího Orla v Křenovicích. „My jsme chtěli vést něco na způsob nízkoprahového klubu, kam chodili puberťáci. Tam jsme na ně zkoušeli aplikovat zážitkovou pedagogiku – bojovky a tak. Hlavně jsme se snažili vytvořit nějakou skupinu, která nechlastá a nehulí, intelektuálně je někde jinde, ale zároveň v pohodě. Trvalo to asi šest let, ale ty zážitky zůstávají. A spousta z nich teďka chodí a říkají: Pamatuješ si na to? To bylo super!“

V sedle organizátora sportu však Martin nesedí poprvé. Své schopnosti předvedl nejprve na CSM ve Žďáru, jako dobrovolník, a poté již jako organizátor na CSA v Třešti. „Letos to ale bylo celkem náročný. Dělal jsem státnice, takže jsem na to neměl moc času. Navíc byl problém s prostory, protože jsme si něco domluvili, a nakonec nám to zrušili kvůli plánovaně neplánované rekonstrukci, takže trochu chaos. Ale už je to zajištěné,“ ujišťuje mě Martin.

„Sportu bude habaděj. Všechno bude v příručce!“ zdůrazňuje a dodává: „Hnedka, jak lidi přijedou, ať se přijdou otočit a zapsat, jinak je na sport bohužel nepustíme. Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Poprvé se nám také povedlo domluvit partnerské organizace, takže máme slevu na aquapark, minigolf a laser arénu. Tyto sporty mohou účastníci navštívit vícekrát, ale někde jsou místa omezená, takže se přijďte zapsat!“ vzkazuje všem účastníkům Martin.

Naštěstí celý tento sportovní kolos nemusí Martin kočírovat sám a k ruce má další dva pomocníky – Anežku Brhelovou a otce Jakuba Vavrečku. Jak ale dodává, sportovišť je hodně a ke každému je potřeba nějaký dobrovolník, co hřiště pro ostatní připraví a na konci také uklidí. Proto se určitě nikdo, kdo by rád přiložil ruku k dílu, nemusí bát zeptat a ve stánku Orla nabídnout pomoc s přípravou hřišť.

„Kromě známých lidí se těším i na takové osvěžení, že člověk zase nabere trochu duchovního, protože toho o prázdninách moc nemám. A na nové kontakty a setkání. I na sport, ale jako organizátor si většinou moc nezasportuju. Ale těším se, bude to super.“

foto: archiv Martina